Nositelé medaile Jana Marka Marci z Kronlandu
doc. Ing. Vladimír Hnatowicz, DrSc.
Vladimír Hnatowicz se narodil 2. května 1938 v Dobrušce.Jadernou fyziku studoval na Fakultě technické a jaderné fyziky (FTJF) ČVUT (1956-1961), vědeckou hodnost kandidáta věd získal v roce 1967, doktorskou disertační práci obhájil v roce 1989 a roku 1997 se habilitoval na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) ČVUT. Po studiu na FTJF pracoval v Ústavu jaderného výzkumu ČSAV v Řeži, v letech 1963-1966 působil ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně a později pak v Kanadě na University of Manitoba (1969-1970). V této době se zabýval jadernou spektroskopií neutronodeficitních radionuklidů lanthanidů a prvků přechodových oblastí, dále pak studiem mechanizmu jaderných reakcí typu (n,a), (n,p) tepelnými neutrony a aplikací jaderných analytických metod na svazcích nabitých částic a neutronů. Podílel se na zavedení a rozvoji metody hloubkového profilování lehkých prvků neutrony a na její aplikace v různých oblastech materiálového výzkumu. V osmdesátých letech, v souvislosti se zaváděním techniky iontové implantace byla tato metoda zvolena za základní diagnostickou metodu při vývoji polovodičových prvků v n. p. Tesla Rožnov. Všeobecná potřeba universálnější metody pro analýzu hloubkových koncentračních profilů vedla tehdy v Ústavu jaderné fyziky ČSAV k oživení staršího urychlovače Van de Graaffova typu a k postupnému vybudování zařízení pro analýzy materiálů metodami elastického rozptylu nabitých částic (metody RBS, ERDA) a metodami PIXE a PIGE založenými na registraci charakteristického záření X a záření gama. Tyto metody jsou jedním z nezastupitelných nástrojů ve výzkumu přípravy, struktury a vlastností nových progresivních materiálů v řadě oborů, např. mikroelektronice, optice, kryogenice, optoelektronice a dalších. Nejen k udržení dosavadní úrovně, ale i s perspektivou rozšíření metodického arzenálu jaderných analytických metod se v posledních několika letech soustředil na budování nové laboratoře Ústavu jaderné fyziky AVČR pro modifikaci a analýzy látek iontovými svazky, která byla v minulém roce vybavena novým elektrostatickým urychlovačem typu Tandetron 4130 MC poskytujícím svazky iontů od vodíku po zlato s iontovými toky do desítek mA s energiemi od stovek keV do desítek MeV.
Doc. Hnatowicz je spoluautorem 350 odborných prací publikovaných v recenzovaných časopisech, řady příspěvků na mezinárodních konferencích, mnoha výzkumných zpráv a spoluautorem několika monografií. Po roce 1989 se věnuje i pedagogické činnosti formou výběrových přednášek pro studenty vyšších ročníků a doktorandy na MFF UK, FJFI ČVUT a VŠCHT. V letech 1991-2001 byl předsedou komise pro obhajoby doktorských prací (DrSc.) v oboru jaderné a subjaderné fyziky, v současné době předsedá analogické komisi zřízené AVČR pro obhajoby doktorských prací (DSc.) a je členem státních zkušebních komisí na VŠCHT v Praze, MFF UK a FJFI ČVUT.
Jedno funkční období byl členem Vědecké rady AVČR, po několik funkčních období členem vědecké rady Ústavu jaderné fyziky AVČR a externím členem vědecké rady FJFI ČVUT. V současné době je externím členem vědecké rady Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT a členem komise MŠMT pro posuzování výzkumných záměrů. Jedno funkční období byl předsedou pod-oborové komise 202 GA ČR. Je členem redakční rady Czech. J. Phys. Od minulého roku koordinuje projekt výzkumného centra LC 06041 „Příprava, modifikace a charakterizace materiálů energetickým zářením“. Doc. Hnatowicz patří k aktivním účastníkům konferencí a seminářů odborné skupiny instrumentálních radioanalytických metod naší Společnosti.
(Bulletin 136/červen 2007)
