Cena Petra Sedmery

Cena je udělována za nejlepší publikovanou práci v oboru nukleární magnetické rezonance a je věnována památce Petra Sedmery, předního odborníka, který se zásadním způsobem zasloužil o rozvoj nukleární magnetické rezonance. V letech 2010-2014 bylo toto ocenění udělováno společně s kategorií hmotnostní spektrometrie v rámci společné Ceny Vladimíra Hanuše a Petra Sedmery, od roku 2015 je udělována samostatně. 

Uzávěrka přihlášek pro rok 2024 byla stanovena na 15. března 2024.

Sponzorem Ceny Vladimíra Hanuše pro rok 2024 je společnost Teva Czech Industries, s.r.o.

Text vyhlášení soutěže a pravidla hodnocení

Výsledky předchozích ročníků soutěže

Členové hodnotící komise

Petr Sedmera (1942-2010) se narodil v Plzni do učitelské rodiny. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze a promoval v roce 1964. Po studiu nastoupil do tehdejší laboratoře speciální anorganické chemie v Řeži, kde se zabýval mimo jiné syntézou hydridů. V roce 1967 pak přešel do Ústavu organické chemie a biochemie, kde začal pracovat v laboratoři Spektrálních metod na nukleární magnetické resonanci, která se pak stala po zbytek života jeho osudem. Během svého pobytu v ÚOCHB se začal zabývat mimo jiné strukturálními studiemi alkaloidů ve spolupráci s prof. Šantavým z Olomouce. Strukturní studium alkaloidů, především námelových alkaloidů, morfinanů, ale i mnoha dalších, se stalo jedním z jeho hlavních zájmů a v této oblasti se stal světově uznávaným odborníkem. Kromě toho se začal zabývat též výpočetními metodami, které tehdy byly ještě v plenkách. V roce 1971 přešel do Mikrobiologického ústavu AV ČR, kde byl pověřen založením a rozvojem tehdy ještě velmi nezralých spektrálních strukturních metod pro analýzu přírodních látek a mikrobiálních metabolitů. Již tehdy měl připravenou kandidátskou disertační práci na téma ůStínící efekty polárních skupin v NMR", kterou mu však nebylo dovoleno obhájit. Nenechal se však lidskou zlobou a stupiditou odradit od pilné a užitečné práce. Například se zásadním způsobem podílel na objevu a popisu jediného původního československého antibiotika Mucidinu, které se pak dostalo až do klinického používání jako antimykotikum. Po roce 1989 konečně mohl obhájit kandidaturu a v září 1990 byl jmenovám vedoucím Labotaroře spektroskopické analýzy na MBÚ, kterou vedl až do roku 2006, a kde pak dále až do konce se zápalem pracoval. Krromě své aktivity v laboratoři se též nadšeně věnoval spolkové činnosti - byl velmi aktivní v České společnosti chemické, i v jejím výboru. Tato společnost mu v roce 1995 udělila jedno ze svých nejvyšších ocenění, a to Hanušovu medaili.