Nositelé medaile Jana Marka Marci z Kronlandu
Ing. Zdeněk Řanda, DrSc.
Po studiu jaderné chemie na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT působil Ing. Zdeněk Řanda, DrSc. od roku 1966 v Radiochemické laboratoři nerostných surovin (ÚNS) v Kutné Hoře, od roku 1999 dosud jako vedoucí vědecký pracovník ve skupině neutronové aktivační analýzy oddělení jaderné spektroskopie Ústavu jaderné fyziky AVČR v Řeži. Od roku 1980 spolupracuje externě s Katedrou geochemie, mineralogie a nerostných surovin, kde přednáší Radioanalytické metody v geochemii, vede diplomanty a postgraduální studenty. Vědeckou hodnost CSc. získal v roce 1974 na FJFI ČVUT a DrSc. v roce 1990 na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.
V ÚNS se zpočátku zabýval vývojem radiochemické neutronové aktivační analýzy (NAA) ke stanovení stopových koncentrací prvků v minerálech (např. Re, Au, Ag) a instrumentální (nedestrukční) NAA pokud to rozlišovací schopnost scintilační spektrometrie záření gama v některých matricích umožňovala. Na nástup polovodičové spektrometrie záření gama s vysokým rozlišením koncem 60.let reagoval soustředěním se na metodický výzkum nezbytný k analytické aplikaci nové metodické varianty - instrumentální neutronové aktivačné analýzy (INAA), která umožňuje nedestrukční simultánní stanovení řady prvků. Výsledky rozsáhlého systematického studia analytických možností metody INAA v různých minerálech, horninách, tektitech a meteoritech byly kromě řady publikací v periodikách souborně zpracovány jako Nondestructive Neutron Activation Analysis of Mineral Materials dva díly jako Report ÚJV 2319-Ch a 2815-F, Ch a třetí díl o aplikaci krátkodobých radionuklidů v INAA vydala Československá komise pro atomovou energii. Oceněním výše uvedené úrovně a podílu na rozvoji metody INAA byla aktivní účast Dr. Řandy na stanovení prvkového složení hornin a minerálních frakcí vzorků měsíčních nerostů, odebraných posádkami expedic Apollo 11 a Apollo 12 v prestižním Lunar Sample programme NASA a vzorků hornin získaných v sovětském programu automatickými stanicemi Luna 16 a Luna 20.
Dalším významným průkopnickým příspěvkem Dr. Řandy k rozvoji radioanalytických metod v Československu je zavedení instrumentální gama aktivační analýzy (IGAA). Od roku 1970 se věnoval systematickému studiu analytického využití fotojaderných reakcí k analýze nerostných materiálů včetně technického uspořádání všech kroků analytického postupu. Výsledky studia analytických možností IGAA v oblasti geologie byly shrnuty v publikaci Nondestructive Gamma Activation Analysis of Mineral Materials vydané Československou komisí pro atomovou energii. Byl jedním z iniciátorů výstavby prvního čs. mikrotronu, výkonného urychlovače elektronů a vysokoenergetického brzdného záření, nezbytného k apllikaci této metody. Zvládnutí analýzy tisíců vzorků z prospekce zlata expresní metodou IGAA prostřednictvím krátkodobého izomeru 197mAu (T1/2 7, 8 s) s jistotou reprezentativnosti obsahu stanovovaného prvku v prvním čs. mikrotronu prokázalo na tomto příkladu použitelnost této metody nejen pro vysokou citlivost a produktivitu, ale i pro ekonomickou výhodnost ve srovnání s ostatními, dosud používanými metodami. Proto byl posléze vybudován další mikrotron v ÚNS. Tuto metodu aplikoval v řadě jeho geochemických studií.
Tento stručný výčet odborných aktivit Dr. Řandy na poli radioanalýzy nevyčerpává jeho plodnou činnost v oboru, a proto připomeňme alespoň heslovitě jeho další aktivity: příprava polykomponentních prvkových standardů pro INAA a IGAA, aplikace promptního záření gama z radiačního záchytu neutronu (stanovení B, Cd, Gd aj.), citlivé a selektivní stanovení uranu scintilační detekcí zpožděných neutronů, radionuklidovou, rentgenofluorescenční analýzu, biogeochemické studie hub, analýzy Fe-Mn hlubokomořských konkrecí během tří oceanografických expedic, expresní mineralizace biologických vzorků umožňující radiochemické separace krátkodobých radionuklidů v NAA, mikrodistribuce uranu prostřednictvím fission track detektorů, excitační funkce reakcí (d,p), (d,n), (d,2n) a (d,a) aj,
(Bulletin 132/květen 2006) .
