Nositelé medaile Jana Marka Marci z Kronlandu
RNDr. Jiří Toman
V letech 1953-58 vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě University v Brně, specializaci analytická chemie. Když v roce 1958 nastoupil jako odborný asistent k profesorovi Rudolfovi Jirkovskému na katedru analytické chemie Hutnické fakulty Vysoké školy báňské v Ostravě, začal se zabývat analytickou chemií hutnických materiálů s použitím optických analytických metod. Výuce na VŠB se věnoval jako externista ještě dva roky po svém odchodu do Moravských chemických závodů, n. p. Ostrava, v roce 1962.
Ve výzkumném středisku polovodičových materiálů a produktů kvalifikované chemie závodu Nový Bohumín se Dr. Toman jako samostatný výzkumný pracovník specializoval na spektrochemickou analýzu surovin, meziproduktů a pomocných látek pro výrobu a úpravu polovodičového křemíku a ferritů. Spektrochemické analýze se věnoval i v průběhu svého působení ve Výzkumném ústavu čistých chemikálií (VÚČCH) Lachema, n. p., v Novém Bohumíně v letech 1965-70, a to se zaměřením na analýzu ferritických materiálů, akumulátorových hmot a materiálů pro jadernou technologii, například zirkonia. Se svou alma mater, tentokráte pod názvem Universita Jana Evangelisty Purkyně v Brně, se setkal podruhé v letech 1965-66, kdy navštěvoval postgraduální studium speciální analytické chemie se zaměřením na optické a separační analytické metody. V roce 1970 se Dr. Toman vrátil do Brna natrvalo a v oddělení analytické chemie ve VÚČCH Lachema, n. p., se v laboratoři anorganické analýzy zabýval vývojem a aplikací metod stanovení nečistot v čistých preparátech pro analytické účely s použitím emisní spektrografie a atomové ab-sorpční spektrometrie. Výzkumu a aplikacím AAS s elektrotermickou atomizací, jejíž komerční instrumentace byla v té době ve svých počátcích, se věnoval se svým kolegou Dr. Zdeňkem Slovákem. Jimi vyvíjené spektrální analytické metody byly určeny ke stanovení nečistot v materiálech pro pokročilé technologie, například pro výrobu luminoforů a pomocných látek speciální čistoty pro polovodičovou technologii, pro výrobu monokrystalů či aplikaci selektivních sorbentů na bázi Spheronu v anorganické analýze.
V roce 1976 padlo v laboratorním středisku brněnského závodu Geologického průzkumu Ostrava, n. p. (GPO) zásadní rozhodnutí ve strategii modernizace laboratorní analytické techniky. Laboratoře, v té době vybavené rentgenfluorescenčním spektrometrem (Philips) a atomovými absorpčními spektrometry (Varian Techtron), získaly prostředky na pořízení simultánního optického emisního spektrometru s kombinací 3 zdrojů buzení: oblouku, jiskry a indukčně vázaného plazmového výboje. Výběr výrobce byl důsledkem dobrých zku-šeností tohoto pracoviště s XRF spektrometry Philips. Dr. Toman se zajímal o nové plazmové excitační zdroje již před pořízením ICP spektrometru. Když jej pak jeho přítel Mgr. Novotný požádal o spolupráci, rozhodl se přejít z Lachemy do GPO a vyměnit analýzu speciálních materiálů za geologické rozbory s využitím tehdy horké novinky – ICP. V roce 1977, kdy Dr. Toman nastoupil do resortu geologie, uplynuly pouhé 2 roky od svě-tového uvedení prvního komerčního simultánního ICP spektrometru (komerční sekvenční analyzátory byly na světě o nějaký ten rok dříve). V Československu byly v té době krátce v provozu celkem tři ICP spektrometry ARL (modely 33000, resp. 34000 firmy Applied Research Laboratories), a to v Poldi Kladno SONP (Ing. Rett), Kovošrotu Brno (Jan Píše) a v Geologickém prieskumu Spišská Nová Ves (Ing. Luboslav Blahut, CSc., Ing. Eliáš Fe-riančík, CSc.). Celkem vzato, zkušeností nebylo na domácí půdě mnoho, i když první ICP laboratorní konstrukce v Československu (Kleinmann, Svoboda, Čajko, 1968) vznikly o pouhé tři roky později než pionýrské „home-made“ generátory a plazmové hlavice V. A. Fassela (USA) a S. Greenfielda (UK).
Začátky s ICP v GPO nebyly jednoduché. Spektrometr (1,5 m Paschen Runge) byl sice osazen 30 fixními výstupními štěrbinami s fotonásobiči a jedním kanálem nastavitelným na libovolnou vlnovou délku v rozsahu 190 - 670 nm, předvolené spektrální čáry však byly vhodné spíše pro buzení elektrickým obloukem (atomové čáry) než pro buzení v ICP, kde se využívají většinou čáry jedenkrát nabitých iontů. Spektrometr PV 8490/8210 – výrobek firem Philips a M.B.L.E. (Manufacture Belge des Lampes Électriques), Wavre-Bruxelles – byl prototypem č. 2 (jak hrdě hlásal štítek s technickými údaji na krytu spek-trometru) a byl tedy zatížen řadou konstrukčních nedostatků. Dr. Toman se pustil do vskutku pionýrské práce zahrnující konstrukční úpravy kamery spektrometru (maskování rozptýleného záření a nežádoucích odrazů, tzv. cross-talk detektorů), vyšetřování a klasifikaci spektrálních i nespektrálních interferencí spojených s analýzou geologických materi-álů, průzkum spektrálních čar pro stanovení prvků vzácných zemin, diagnostiku a konstrukci zmlžovačů, úpravu zmlžovacích a transportních systémů a optimalizaci plazmo-ého výboje pro zavádění organických rozpouštědel. Dr. Toman řešil otázky optimalizace pracovních podmínek Ar/Ar ICP a výboje ve směsích Ar s molekulárními plyny (např. kyslíkem pro účely spalování organických rozpouštědel). Laboratoře GPO se tak jeho zásluhou staly koncem 70. let střediskem základního a aplikovaného výzkumu a vývoje v oboru optické ICP spektrometrie v Československu. Svoji zásluhu má na tom i tehdejší vedení laboratorního střediska (Mgr. Jan Janáček, RNDr. Zdeněk Hajzler), které prozíravě ponechalo prostor v organizační struktuře laboratoří pro vznik technicko-aplikačního pra-coviště, jehož náplní byl kromě vývoje rutinních metod analýzy geologických materiálů také výzkum v atomové spektroskopii s ICP. Výzkum Dr. Tomana a jeho spolupracovníků byl začleněn do programů rozvoje vědy a techniky, koordinovaných Ústředním ústavem geologickým (ÚÚG) v Praze (RNDr. Zdeněk Šulcek, CSc.). Na seminářích, kurzech a konferencích pořádaných Spektroskopickou společností propagoval Dr. Toman tuto techniku svými přednáškami, které zachycovaly jak její vývoj ve světě, tak i výzkum v GPO, prováděný pod jeho vedením. Výsledky jeho práce byly publikovány v desítce oponovaných výzkumných zpráv vytvořených v rámci resortních a státních úkolů Českého geologického úřadu a dále v odborných časopisech. V rámci programu plánovaného využití vietnamských bastnesitových surovin jako zdrojů prvků vzácných zemin, byly vypracovány v průběhu 80. let v laboratoři GPO postupy stanovení lanthanoidů a ytria pomocí ICP-OES jak ve vodných roztocích, tak i v koncentrátech po separaci pomocí extrakčních postupů do organických rozpouštědel. V rámci programu tohoto státního úkolu (koordi-nace ÚÚG – Dr. Zdeněk Šulcek, CSc., později ÚNS Kutná Hora – Ing. Josef Dempír, CSc.) byl v GPO zpracován a v mezinárodním časopise publikován první obecně přístupný atlas koincidencí čar prvků vzácných zemin umožňující použití spektrometru střední disperze. Dr. Toman byl jedním z řešitelů mezinárodního projektu zaměřeného na vývoj progresivních laboratorních technik v geologii INTERGEOTECHNIKA, jehož se účastnily laboratoře geologických institucí v bývalém Sovětském svazu, bývalé NDR a v Bulharsku. Výzkum zaměřoval na tradičně nejslabší článek spektrochemické analýzy – zavádění vzorku do výboje. Společně s Dr. Daliborem Kolčavou vyvinul generátor plynných hydridů pro stanovení hydridotvorných prvků na HG-AAS i ICP-OES, který je malosériově vyráběn a používán dodnes.
V roce 1991 vznikla na místě laboratorního střediska GPO (později přejmenovaného na státní podnik UNIGEO) v rámci privatizace soukromá společnost LABTECH, s.r.o. Jako minoritní spoluvlastník působil Dr. Toman ve funkci technického manažera a metodika. Laboratoře postupně rozšiřovaly svoji činnost od analýz silikátů, vod a odpadů k analýze půd, potravin, atd. a z původního zaměření na oblast anorganické analýzy i do oblasti stanovení organických cizorodých látek v těchto objektech. Rozšiřující se sortiment požadovaných zkoušek vedl ke spoluautorství při konstrukci analyzátoru organicky vázaných halogenidů ve vodách a dalších materiálech. Od roku 2000 působí Dr. Toman jako konzultant společnosti LABTECH, s.r.o. pro anorganickou analýzu a jako konzultant uživatelů ICP-OES instrumentace firmy Jobin-Yvon v České a Slovenské republice. V letech 1962 až 2003 působil Dr. Toman jako zástupce kolektivních členů (firem) v Čs. spektroskopické společnosti a Spektroskopické společnosti J. M. Marci. Nadále se aktivně účastní činnosti v pracovní skupině atomové spektroskopie a při organizování kurzů a seminářů pracovní skupiny pro plazmovou spektroskopii ve spolupráci s Masarykovou univerzitou v Brně, tedy s alma mater, tentokráte pod jejím pravým, původním jménem. Na přírodovědecké fakultě MU je Dr. Toman již několik let externím členem komise pro státní závěrečné zkoušky magisterského studia a obhajoby diplomových prací.
(Bulletin 127/duben 2005
